Haleluja, praví nám.
Bílou rtěnkou okna líčí,
haleluja,
píseň zpívá, sám snad ví čí,
haleluja.
Teplo dá i prázdným stájím,
chvíli klidu přináší,
na pár hodin lásku hájí,
haleluja.
Haleluja, praví nám,
haleluja, praví nám.
Ví, že dává skromnou chůzi,
haleluja,
básníkům zas lásku múzy,
haleluja.
Kouzlem vzbudí, zlo už zmírá,
mír ten večer přináší,
smutným svíčkám slzy stírá,
haleluja.
Haleluja, praví nám,
haleluja, praví nám.
Kdo půl má postel z jívy,
haleluja,
vůní lesa dá všem síly,
haleluja.
Láskou na pár hodin hýří,
rozhodí a jde dál,
kéž by řeč, kam vůbec míří,
haleluja.
Haleluja, praví nám,
haleluja, praví nám.
Já se ptám: Kam pane míříš ?
Haleluja,
místo vět jen vločky víří,
haleluja.
Zůstaň navždy, smutek zhášíš,
zůstaň štědrý, stále krásný,
místo vět se jen sníh vznáší,
haleluja.
Haleluja, praví nám,
haleluja, praví nám,
haleluja, praví nám,
haleluja, praví nám.
Haleluja.
|
Petr Kolář:
Apollo:
