Z hory do hory,
do hory z hory,
něco mě trápí
a něco mě bolí.
Něco mě trápí,
tak, co mě zbývá,
tak trochu hraju
a tak trochu zpívám.
Haj dali dali dálády dálády hou,
haj dali dali dálády dálády hou.
Na louce ležím,
kolem se dívám,
maliny zrajou
a já si zpívám.
Poslouchám potok,
trochu i sebe,
voní mě země
a velký je nebe.
Haj dali dali dálády dálády hou,
haj dali dali dálády dálády hou.
Maliny zrajou
a přichází chvíle,
kdy natrhám všechny
a donesu milé.
Řeknu jí jenom,
maliny nesu,
je v nich to slunce
ze dlaní lesů.
Haj dali dali dálády dálády hou,
haj dali dali dálády dálády hou.
|
Petr Ulrych:
Tomáš Kočko:
