Štefane, dělá vaše paní doma někdy Zagorku?
Štefan: Asi před pěti lety jsme zkoušeli na koncert. Říkal jsem, že už jsem připravený, že zkoušet nemusím. A z orchestru se ozvalo: „Prosím tě, nedělej Zagorku!“ Zeptal jsem se, co to znamená. Slyšel jsem to poprvé. A oni mi nevěřili, že to neznám... Ale od té doby se to u nás ujalo.
Hana: Taky jsem to dlouho neznala. Až se mě na to kdysi zeptal moderátor Frekvence 1. V tu chvíli jsem si myslela, že si ze mě dělá legraci. Vysvětlil mi, že to znamená dělat drahoty, ofuky anebo dlouho váhat. Musím říct, že se mi ta hláška moc líbí. Ať to lidi říkají. (usmívá se) Ale neuvědomuju si, kdy jsem posledně dělala Zagorku, protože se tak asi tvářím mimoděk.
„Za bony jsem si pořizovala auta. Měnila jsem je každý rok a půl. Všichni se těšili, že Zagorová bude prodávat auto, protože mělo velmi málo najeto a bylo ve vynikajícím stavu.“
