Debutové album Arakainu si v roce 1990 koupilo víc než 125 tisíc vyhladovělých metalistů, aktuální reedice (CD i vinyl) obohacená o šest bonusů byla v době vzniku těchto řádků podle žebříčku IFPI třetí nejprodávanější deskou v Česku.
Pětici Aleš Brichta (zpěv), Jiří Urban (kytara), Daniel Krob (kytara), Zdeněk Kub (baskytara) a Robert Vondrovic (bicí) zastihla první deska ve fázi, kdy se od britsky střiženého heavy metalu definitivně přiklonila k ostřejšímu a thrashi. Oč kapele šlo, je na ploše necelých pěti minut shrnuto v titulní smršti.
Arakain byl na Thrash The Trash svůj, vyhraný, plný spalující energie. Jeden ostrý riff stíhá druhý, poznávacím znamením je štěkavý, hystericky jedovatý Brichtův hlas a jeho texty. Byl v dobré formě, vybíral si atraktivní témata jako české letce ve službách RAF (311. peruť), inspiroval se Formanovým Amadeem nebo popsal válečné šílenství – Ne! (Jdi a zabíjej).
Obraz doby. Místy naivní, hráčsky ne úplně stoprocentní - viz občasné rytmické úlety Roberta Vondrovice, ale upřímný a nevykalkulovaný. Další alba Arakainu byla hudebně sofistikovanější, propracovanější, ale ryzí esence, síla a odhodlanost debutu se už neopakovaly.
